Odpočívat neznamená selhat

V dnešní rychlé době se stále častějším jevem stává to, že se ženy cítí přetížené, jakoby na vše musely být samy. Dokážou zvládnout tolik různých rolí, stát se ve svých životech pilířem pro tolik lidí. S takovou silou a odhodláním se to dá jen obdivovat. Ale jakou cenu za to platí?

Vše zvládnout sama: Cesta ženy nebo bludný kruh?

Jako veliká řeka, která neúnavně proudí, tak i žena je schopná obklopit své blízké tichým zázemím a věčnou podporou. Vytváří pro ně útočiště, v němž je vždy teplo a laskavost. Ale co se děje, když ta řeka sama vyschne? Co když tato žena, pilíř, zdroj podpory pro ostatní, sama potřebuje, aby ji někdo podpořil?

Mnoho žen, se kterými pracuji, se hluboko v srdci cítí vyčerpané, i když jsou na povrchu neustále aktivní a zdánlivě neúnavné. Cítí se, jako by musely všechno zvládnout samy – a často to opravdu zvládnou. Ale za jakou cenu?

Cizinka ve vlastním životě

Za tu cenu, že se často cítí o samotě, i když jsou obklopeny lidmi. Za cenu, že se stávají cizími sama sobě, protože jejich skutečné já se ztrácí v hluku jejich povinností a rolí, které zastávají. Za cenu, že jejich vlastní potřeby a touhy jsou často odloženy stranou.

Je tak snadné ztratit se v péči o druhé, že zapomínáme pečovat o sebe. Ale pokud chceme být skutečně silné, musíme také umět přijímat. Musíme se naučit dát si přestávku, obnovit své síly, najít čas pro sebe. Nejde o sobectví, ale o sebelásku – sebeúctu a sebepéči.

Postavit sebe na první místo: Zasloužený dar pro sebe i ostatní

Místo toho, abychom jako ženy cítily vinu, když si dáme přestávku nebo když se rozhodneme postavit sebe na první místo, měly bychom se cítit hrdě. Protože starat se o sebe není sobectví. Je to dar, který dáváme sobě i ostatním.

Takže pokud jste jednou z těch žen, které mají pocit, že jsou na všechno samy, zastavte se na chvíli. Udělejte si čas pro sebe. Najděte prostor, kde můžete být jen vy sami, bez jakýchkoli očekávání. Najděte si čas na odpočinek, na hledání radosti a na plnění svých vlastních potřeb a tužeb.